SENSOR - americký sen z Bystřice pod Hostýnem

"Vyrábíme v Bystřici pod Hostýnem, protože máme pocit, že žít a pracovat v České republice dává smysl,“

píše na webovkách společnosti Sensor její zakladatel, snowboarďák a biker Milan Jurek. V asijských továrnách nevidí žádný smysl ani budoucnost a proto se jeho firma rozhodla šít doma v Česku. „Mohli jsme nechat šít v Číně, přepravovat přes půl planety lodí pod liberijskou vlajkou s filipínskou posádkou, ale my si to prostě rádi děláme složitější."

Jurka, milovník cyklistiky, který jezdil dlouhé tratě a duatlon, začal podnikat už ve čtvrtém ročníku vysoké školy veterinární. V roce 1991 se vydal do Německa na výstavu. Svojí tehdejší angličtinou, odposlouchanou z MTV, se dohodl s firmou Klein, že bude jejich značku zastupovat a prodávat. Tak vznikla jeho první firma.

Při závodech na kole ho často trápilo nevhodné spodní prádlo. Potom se mu jednou do ruky dostalo triko Helly Hansen. "Byl jsem v šoku z toho, že působilo na omak jako bavlna. Říkal jsem si, jak je možné, že je to takový rozdíl.“ vzpomíná. Začal tedy pátrat. Ze skript liberecké univerzity vyčetl, že tajemství spočívá ve střiži, což je nekonečné vlákno, které je posekané a chlupaté.

Nejlepší se mu zdála společnost DuPont. Zkoušel si u nich objednat 200 metrů. Dívali se na něho jako na blázna, protože žádná pletárna mu prý tak malé množství nevyrobí. „Tehdy ještě dobíhal export do zemí bývalé RVHP a vyváželo se rovnou po vagonech.

Nakonec jsem ale uspěl v pletárně u pana Frýberta, který řekl, že byl v mládí taky tak střelenej jako já, a vyhověl mi“. 

Jurka ještě musel vyřídit licenci, aby mohl začít vlákno od firmy DuPont zpracovávat. Zanedlouho spatřilo světlo světa prvních 300 triček s krátkým rukávem. Dalo však nějakou práci lidem vysvětlit, co jim vlastně nabízí. I to se nakonec podařilo, v další várce bylo vyrobeno 600 triček a zákazníků přibývalo. 

„Úplně mě to vcuclo a vrhnul jsem se z prodeje cyklozboží, který ale dodnes funguje, na výrobu oblečení. Zatím jsme ale neměli svoji továrnu, šily pro nás dvě firmy. Nechal jsem uplést metráž, naložil do auta a převezl do firem, kde se šilo. Sami jsme prádlo prodávali ve sportovních a cykloprodejnách a domluvil jsem se i na spolupráci s Romanem Kamlerem ze společnosti Tilak,“ popisuje Jurka. 

Půjčku v bance mu tehdy zamítli. „Vylezl jsem ze školy a neměl nic, takže jsem nebyl pro banky zajímavý. Půjčil jsem si od našich 30 tisíc na škodovku a tři roky je splácel. V té době nebylo ani na kapra o Vánocích. Byly špagety s pepřem, protože i kečup byl drahý,“ směje se dnes podnikatel.

Americký sen, žitý v Česku

Během čtyř let se ale byznys, díky úspěšnému obchodu s koly, stabilizoval a sortiment se mohl začít rozšiřovat. Jurka sice koupil pár prodejen, ale záhy zjistil, že lepší je zaměřít se na distribuci, a prodejny zrušil. Dnes má firma obrat kolem 50 milionů korun. Nejenom že firma Sensor drží prvenství v oblasti funkčního oblečení v Česku a na Slovensku, ale jako první začala používat ploché švy v celé kolekci a bonded technologii v úpletu. Oživila také textilní průmysl v Čechách svým usměvavým přístupem, což není málo a není to zcela běžné. 

Na výrobcích Sensor je poznat, že tito lidé to dělají s láskou a jejich práce i jejich produkty dávají smysl. Náš eshop cesky-vyrobce.cz jim díky tomu obrovsky fandí. 

Vztahy s pletaři, vybudované na začátku podnikání, si udržují dodnes. „Je to velmi osobní, znáte majitele, mistra i další pracovníky jménem a nechcete s nimi vazby přerušovat ani na ně útočit, aby zlevnili, protože vyrobit tričko v Česku stojí pořád o 30 procent víc než v Číně. Takže se snažíte o zisk podělit, aby byly všechny strany spokojené,“ říká Jurka a ještě dodává zajímavý postřeh. Českým zákazníkům bylo dlouho jedno, kde se zboží šije. Zajímat se o to začali až v posledních letech.  

ZDROJ: www.sensor.cz